Hlavní menu
P?ihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

On-line
Neznámý čtenář
HISTORIE

SOVINEC 1838



Skica

o m?ste?ku Sovinci a o zpustlém hrad?,

který se nazývá Sovinec

 

Sovinec 1838

 

Jeho královské výsosti, nejd?stojn?jšímu, nejjasn?jšímu arcivévodovi,

nejmilostiv?jšímu knížeti a pánu

-panu Maxmiliánovi-

velmistru ?ádu n?meckých rytí?? etc. etc.

v?nováno v nejhlubší úct?.

 

   Malé m?ste?ko Sovinec se svým zpustlým, ale nadmíru pevným hradem, který se nazývá Sovinec, leží v pon?kud sev?eném údolí, které je uzav?eno n?kolika kopci. Z nich leží na jihozápad? tzv. Quargelberg, který nemá žádný zvláštní význam, avšak vzhledem ke svému rozsahu a terasovitému tvaru je p?íjemný, zvlášt? v lét?, kdy jeho h?eben s pasoucími se stády poskytuje z údolí zcela zvláštní pohled.

    

   Na severozápadní stran? tohoto kopce je vydatné nalezišt? vápence, pod nímž je pozoruhodný tzv. Venushaus. Tento skalní masív m?l kdysi p?írodou daný tvar jeskyn?, z níž však ?as od ?asu byly odlamovány velké kusy a páleny na vápno, až nyní už z?stal jen jediný mohutný balvan.

 

    Podnes vypráv?jí obyvatelé Sovince mnoho podivuhodného o tomto míst? obydleném tajemnými bytostmi. Tak nap?. o strašidlech. Jeden obyvatel hlídal jednou v noci ve svém ovocném sad?, ležícím nedaleko skály Venushaus - a tu v p?lno?ní hodin? uvid?l silný jas, který se podobal ohni a zárove? slyšel hluk ne nepodobný ?ezání drvošt?povy pily. A?koliv m?l o?i napnuty, nespat?il nejmenší stopu po lidské bytosti, která pod plášt?m noci kácela strom, zapálila ohe? a p?sobila hluk. Zmocnil se ho d?s a donutil ho opustit stanovišt? a odejít dom?. Když dorazil do svého obydlí na nást?nných hodinách odbíjela práv? p?lnoc a tak ulehl na l?žko unavený a neklidný. A?koliv m?l p?íští den podat vysv?tlení jeho no?ního dobrodružství, nespat?il p?i prohledávání onoho místa ani popel po ohni, ani pa?ez po poraženém stromu a nespokojen musel opustit tajemný Venushaus.

 

    Dále je m?ste?ko Sovinec uzav?eno kopci" Jirlowetz, Hradissko a Uhustein, z nichž poslední svým vpravd? hrozivým vzhledem a zvlášt? bez ladu a skladu ležícími skalními balvany, má obzvláštní význam.

   

   Ale také v lese Jirlowetz zažili dva sovine?tí usedlíci p?íhodu, která oba vystrašila. Aby ochránili svá polí?ka p?ed škodami, které tehdy zp?sobovala vysoká zv??, odešli oba už v pokro?ilé noci, opat?eni st?elnými zbran?mi, do m?lkého p?íkopu, který ozna?oval hranice lesa a jejich polí?ek, ne ovšem s úmyslem složit n?jakou zv??, ale aby, když vyjde na pastvu, ji výst?ely zahnali. Oba byli tiše na svých místech, když se najednou p?ed jejich o?ima zvedl neznámý netvor a v?ítil se do les s takovým hlukem, až byli oba p?esv?d?eni, že tou bou?í se stromy vyvrátily z ko?en? a padli na zem, a?koliv se p?ed tím nepohnul ani líste?ek. Tento hluk se vzdaloval a slábl až po tzv. ?erný p?íkop, kde utichal. Ale hned na to jej slyšeli na vedlejší cest? dusat lesem, jakoby se celá švadrona šílených odvážlivc? dala do nejdivo?ejšího trysku, p?i?emž byl z?eteln? slyšet cinkot podkov a zdálo se, že hluk zase kon?í u ?erného p?íkopu. Sotva se vzpamatovali z prvního leknutí, opakovalo se všechno s novými hr?zami. To ochromilo jejich t?lesnou sílu až se jim zdálo, že jejich nohy spoutaly ko?eny, nebo? se nemohli pohnout z místa na kterém stáli. Když kone?n? vše utichlo, opadlo i jejich zd?šení a vrátili se do svých domov?.

Údolí, v n?mž leží Sovinec se svým starým hradem, poskytuje oku krásný romantický obraz, zvlášt? z dlouholou?ské silnice. Toto malé údolí, které ob?as trpí nedostatkem vody, p?esto dává nejlepší ovoce a lze ?íci - údolí je jednou velkou zahradou.

 

    Samo m?ste?ko nemá ani velkou rozlohu a ani zvláštní význam, zdá se však podle sem tam nalezených základ? (a také podle pov?stí), že bylo p?ed obležením Švédy v?tší a zámožn?jší.

 

   Sovinec musel být za švédského obležení zcela zni?en, protože (podle ústního podání) zde z?stávající hradní mušketý?i si pozd?ji za?ali nedaleko hradu stav?t p?íbytky a n?kte?í z nich, podle dnešního ?íslování d?m ?. 8  a ?. 16 a jiné jsou ty, jimž by dnešní Sovinec m?l d?kovat za svou existenci.

    

   Zdá se, že v okolí Sovince jsou n?jaké starobylosti, protože zde byly nalezeny r?zné druhy starých st?íbrných mincí, nejvydatn?jší byl nález z vápencového lomu, jak je o tom sou?asná nejv?tší pov?domost. Tyto mince. nalezené lama?em, byly však tomuto nálezci, který je neum?l ocenit odebrány za mrzký peníz na odškodn?ní. Nejv?tší z t?chto m?la velikost našeho dvouhalé?e, na jedné stran? ?ímský dvojhlavý orel a ?áste?n? smazaným nápisem, z n?hož bylo patrno pouze RUDO II. ROMANUM IMPERATOR. Na rubu pak figuráln? bohatý znak s korunou a s n?jakými písmenami, avšak bez letopo?tu. Také byly náhodn? nalézány koule r?zných velikostí a druh železných trojúhelník?.

    

   Pohled na starý hrad, d?stojný památník n?mecké rytí?ské moci, probouzí v hrudi pozorovatele hluboké a vážné pocity. Staré d?stojné zdi nevzhlížejí na poutníka a ozna?ují starobylost. Celý hrad, uvnit? ob?ích staveb, je roz?len?n do sedmi hradních prostor a každé nádvo?í je opat?eno pevnými branami. Žádný kolemjdoucí by zvenku netušil takovou rozsáhlost hradu a s napjatým o?ekáváním vstoupí vstupní branou, kdysi dob?e uzav?enou a opat?enou padacím mostem. K?ídla této brány byla kdysi opat?ena silnými železnými pláty, které tu už nejsou.

   

   Nad kvelbením vrat lze vid?t t?i znaky:  jeden vlevo s písmeny G.W.V.E.G.K. TR. a vpravo s I.E.V.W. Potom letopo?et 1632. Nad t?mito znaky byl veliký znak, pravd?podobn? tehdejšího velmistra, který se však ztratil.

 

   P?i vchodu na levé stran? se nalézá tmavé obydlí - kdysi pro hlídku u brány, na pravé stran? se zvedá tzv. v?ž v?zení o nevelké výšce a osmihrannou zdí, s nízkou obytnou budovou pro tehdejší panské dráby, Nad schodišt?m, hned u vchodu do prost?ední sv?tni?ky ve v?ži, jsou padací dve?e, které vedou do podzemní místnosti, jež je nyní používána jako sklep.

 

   První nádvo?í uzavírá vlevo obydlí hlída?e brány a ze? v nepravidelném šestihranu tzv. Klüppel?v pláš?, pojmenovaný pravd?podobn? po nebožtíku rytí?i Klüppelovi, bývalém místodržiteli ?ádu n?meckých rytí??.

 

   Druhé nádvo?í, do n?hož se vstupuje jako do všech ostatních branou, má nad touto branou znak velmistra s písmeny I.C.A.D.H.I.P. a letopo?et 1640 a celá poskytuje vzhled veliké budovy. Osazení její brány je ze žlutých pískovc?, nad ní je naho?e vid?t lví hlavu s nápisem ANNO DOMINI a letopo?et 1583. Na levé stran? této brány jsou dva um?lecky sekané znaky, které však nemají jakéhokoliv ozna?ení. v Dob?, kdy zde sídlel ú?ad, byla tato ?ást hradu obydlím výb?r?ího daní.

 

    Na levé stran?, t?sn? u této budovy, vede jednoduché schodišt? do malé zahrádky s letohrádkem, která je osázena

mladými ušlechtilými ovocnými stromky, tiché osam?lé míste?ko... Pravá strana druhého nádvo?í je uzav?ena zdí se st?ílnami, na níž vede dnes už zv?tralé schodišt?, jímž se lze dostat do horní, zna?n? temné místnosti bytu výb?r?ího daní.

    

   Uvnit? t?etího hradního nádvo?í ukazuje se vpravo ?áste?n? zachovalá jednoposcho?ová budova s více místnostmi a dobrým sklepem, která kdysi bývala obývána lesními ú?edníky. Tato budova má na severovýchod? hlásku, z níž se lze pokochat pohledem na lesy a na silnici, která probíhá mezi zahradami vzh?ru do vsi K?ížova. Na levé stran? tohoto nádvo?í ?ní mohutný skalní vápencový masiv a zabra?uje pronikání do hradu.

     

   T?etí nádvo?í poskytuje o?ím pohled na dva vchody. Nad branou vlevo lze vid?t krom? znaku velmistra s nápisem L.W.E.Z.O. - A.D.H.M.I.P. ( tj. Leopold Wilhelm Erzherzog zu Öesterreich, Administrator des Hochmeisterthumb in Preussen) a letopo?tu 1642, také znaky H.D.O. rytí?e Augustina Oswalda z Lichtensteinu  a Johanna Egolfa z Westernachu.

     

    Nad vchodem vpravo, kde nad branou mezi skalami a obydlím lesního ú?edníka je vt?snána malá sv?tni?ka, zvaná kaprálská sv?tni?ka, jsou op?t t?i znaky a to naho?e znak bývalého hofmistra s nápisem W.E.Z.O.C. a letopo?et 1641. Pod tím znaky H.D.O. rytí?e Klüppela a Westernacha.

   

    Nyní se dostáváme do ?tvrtého hradního prostoru, jehož levá strana je ze skalisek a rozpadlého zdiva a tvo?í kopec, kde ješt? v roce 1834 byly k vid?ní dv? zachovalé komnaty, ale vlivem pov?trnostních vliv? se staly již nep?ístupnými. Tento svah m?l velmi mnoho chodeb pod zemí. Také se zdá, že uvnit? tohoto kopce byl východ z hradu a rovn?ž mu?írna, kam se už dnes nelze dostat. Pravá strana tohoto nádvo?í je uzav?ena malou zahrádkou, jejíž vn?jší zdi jsou opat?eny palisádami.

    

    T?sn? u brány bývalého sídla ú?ední kancelá?e, k níž se nyní dostáváme, vede vpravo úzká branka do tzv. poustevny, hluboko položeném zdivu, které tu pravd?podobn? od dob obléhání Švédy leží ladem a hrozí z?ícením. Ješt? lze rozpoznat ?ást zbytku cely kdysi zde sídlícího poustevníka.

     

    Práv? z t?chto ruin, které leží na severu, vede ješt? užší brána do pevnostního díla, ležícího hluboko pod hradem na vápencové skále, která se jmenuje "Ko?i?í hlava". Zde podle pov?sti m?la být ve st?íbrné rakvi pochována soví královna, podle jiné však jistý Friedeling, stavitel a první majitel hradu. Pravd?podobn? jen pouhá pov?st - a p?ece v roce 1835 tu byli lidé, kte?í cht?li pomocí kouzelných proutk? vyhledat zakopanou st?íbrnou rakev, o Kv?tné ned?li ji b?hem pašijí vyzvednout a k tomu ú?elu už byla lidská ruka položena na Ko?i?í skálu - ale marná snaha.

    

   Vra?me se touže cestou zp?t k brán? bývalé ú?ední kancelá?e. Nad klenbou brány lze pozorovat (pravd?podobn?) nejstarší hradní znak z šedého a hrubého pískovce, avšak bez písmen. Tento znak se také objevuje na vn?jší zdi hlavní v?že. Uvnit? prostoru brány vede schodišt? ze d?eva do staré ú?ední kancelá?e, do dlouhého sálu, z n?hož je výhled na severovýchod. U paty schodišt? do kancelá?e je kámen, na n?mž je již d?íve zmín?ný znak v?etn? letopo?tu 1 37, který však byl rukou bezbožníka poškozen. Jestliže sta?í p?i ?íselném systému používali poloviny p?tky, nem?lo by být o tomto letopo?tu pochyb.

    

   Na levé stran? prostoru brány vede ješt? zcela zachované schodišt? na galeriovou chodbu do horních komnat (tzv. komnaty vrchního ú?edníka), které jsou ješt? zachovalé a mají nádherný výhled sm?rem na jihozápad. V této ?ásti hradu cht?jí práv? n?kte?í zažít n?co nezvyklého a také n?co takového uvid?t. Pov?st vypravuje:

   

   V tmavé chodb? k obydlí vrchního ú?edníka m?l být v jisté dob? vídáván šedivý muží?ek, který svým nehezkým vzhledem a náhlým objevováním nahán?l mnohým lidem strach, ale nikdy neud?lal nic zlého. Jiný ?lov?k, který se ?asto nacházel u své milé na randez-vous, tvrdil, že dostal od neviditelné ruky pár ?ízných pohlavk? a a?koliv si hned na míst? dal tu námahu vyhledat p?í?inu takové urážky i ztrestat p?vodce té nep?íjemnosti, nenašel nikoho. Práv? tento sv?dek ujiš?uje, že p?i svých no?ních návšt?vách vid?l krá?et dol? po schodišti ohnivého kon? a pohled na n?ho mu zastavil krev v žilách a nebylo moci, která by mu vymluvila, že toto zjevení neexistuje, anebo, že je dílem jeho p?edstavivosti.

 

   Pov?st dále vypravuje: jeden ze zdejších panských ú?edník? ležel na posteli v posledním tažení. Všichni okolo l?žka se modlili za š?astný konec umírajícího, který m?l p?echod na onen sv?t velmi t?žký. Byly vykonávány r?zné modlitby v domn?ní, že se tím urychlí toužebný konec umírajícího. Tehdy se také na u?iteli vyžadovalo, aby p?evzal úkol p?ed?íkáva?e modliteb u umírajícího. Pln ochoty jde tedy onen dobrák ke své zbožné povinnosti, avšak je jakousi okolností p?inucen p?ipálit sví?ku u v??ného sv?tla v zámecké kapli. Beze strachu jde v no?ním tichu na ono svaté místo spo?e osv?tlené matným sv?tlem. Ale jaký byl jeho údiv, když se v kapli za oltá?em objevilo zjevení, zahalené zá?ícím oparem a v pravici drželo bílou h?l, p?iblížilo se k užaslému u?iteli a t?ikrát se holí dotklo lavice a ta tyto zvuky op?tovala mocným rachocením. P?esto neztratil u?itelský rozvahu a položil otázku: Kdo to tady v no?ním ?ase je a co hledá... Žádná odpov?? - jen šust?ní jakoby hedvábných šat? mu zn?lo do uší a zjevení se rozplynulo. Odebral se tedy do horních komnat, ale když byl na to?itých schodech, zhasl mu plamen sví?ky, ?ímž byl p?inucen se znovu vrátit a ó nebesa! - totéž zjevení se p?ed ním objevilo v celé své postav? a stejn? tak jednalo p?ed hluboce ot?eseným u?itelským, který nicmén? si znovu zapálil sví?ku a vzdaloval se, žel jeho  úsilí bylo marné - sv?tlo mu znovu zhaslo. Pln strachu tápav? došel po tmavých to?itých schodech na místo svého ur?ení a hle! umírající již dokonal!

 

   Ze sv?tnic vrchního ú?edníka se dostaneme na zcela zachované kamenné schody, které jsou to?ité, jimiž lze dojít do zámecké kaple nyn?jšího filiálního kostela, nahoru však do knížecího sálu, jenž vyhlíží, že mohl být kdysi nádherný a p?ibližn? p?ed 50 lety byl jako zchátralý stržen.

 

   Abychom se dostali do nejvyšší ?ásti hradu, vede vedle vchodu do obydlí vrchního ú?edníka n?kolik stup?? drolícího se zdiva do velmi rozvalených komnat s mnoha výklenky, které se nacházejí nad kancelá?ským sálem. Vpravo od zd?ných schod? otvírá gotická brána pon?kud tmavou chodbu ke zbo?ené zbrojnici a k masivní, kulaté a kdysi velmi vysoké hlavní v?ži hradu, potom se dostaneme na místo bývalého oslího mlýna a do luteránské modlitebny, z níž samoz?ejm? už není nic vid?t a uchovává se jen tradice. Pozoruhodná je hlavní v?ž, vystav?ná na skalní ?epi?ce, která byla v roce 1783 zasažena bleskem a požárem ochuzena o zna?nou výšku.

  

   Celý vrch vnit?ního hradu je uzav?en na sever, jih a západ 7 - 8 stop vysokou a silnou kruhovou zdí, na níž na východní koncové zdi je z?etelný malý zbytek v?že. Touto kruhovou zdí se lze dostat zpola z?íceným pr?chodem do tzv. kv?tinové zahrádky vrchního ú?edníka, která je obrácena k jihovýchodu a je zarostlá stromy a ke?i a  p?imyká se na hlavní kruhovou ze?, na níž lze pozorovat ur?ité zbytky bývalého altánu, z n?hož bylo možno p?ehlédnout celou jižní polovinu údolí. Na téže cest? k zahrádce je možno se dostat do tzv. sládkovy sv?tni?ky, která musela být v roce 1835 stržena jako velmi zchátralá. Tato sv?tni?ka byla také spojena s chodbou k obydlí vrchního ú?edníka, která je již zavalena a která vedla ke komnatám nad rytí?skou stájí.

 

   Tehdejší hlavní nádvo?í nebo kolbišt? hradu, které bylo p?ístavbou galerie v roce 1789 zna?n? omezeno, m?lo dob?e vybudovanou a hlubokou studnu, cisternu a ledovnu, z nichž už nez?stalo nic než památky. Pod hlavním nádvo?ím je na severu dob?e zachovalý velký sklep s více odd?leními, který se rozprostírá až pod zámeckou kapli. Toto nádvo?í uzavírá na severu vysoká a pevná ze? a z?íceniny n?kolika starých komnat. Na tuto st?nu se p?imyká uvnit? podjezdu odpo?ivná chodba, která spojovala kancelá? a obydlí vrchního ú?edníka, avšak musela být v roce 1829 stržena vzhledem ke svému chatrnému stavu.

 

   Z hlavního nádvo?í se dostaneme do pon?kud tmavé zámecké kaple nebo sou?asného filiálního kostela, v n?mž podle d?v?ryhodných výpov?dí se nalézají n?které p?edm?ty z prastarého kostela v m?ste?ku ješt? z dob p?ed švédským obležením, mezi jiným se zde nalézala i oltá?ní deska "Marie Pomocná".

 

   Nyní vede dlouhé masivní zdivo brány k bývalému obydlí d?chodního, zachovalé budovy v p?ízemí s n?kolika zachovalými sv?tnicemi. Tam tam se také nalézá od roku 1823 škola pro sovineckou mládež, jakož i obydlí pro u?itele, jemuž je zárove? sv??en dohled nad touto pozoruhodnou starobylostí. Na školní budovu vpravo p?iléhala tzv. rytí?ská stáj, pod níž je rovn?ž veliké sklepení, které bude brzy v ruinách.

 

   Z rytí?ské stáje se dostaneme pevnými železnými vraty do velkého, klenutého sálu, který je používán jako archiv pro uchování starých spis?. Je zde vid?t ješt? velmi zachovalý krb z jemného žlutého pískovce, ozdobený n?kolika znaky.

 

   Kone?n? se dostaneme do posledního úzkého prostoru hradní cesty, který vpravo uzavírá stáj a komory, vlevo pak h?bet kopce a strmé, hladké skalní st?ny, které jsou naho?e korunovány zdí kv?tinové zahrádky a ješt? výše okružní zdí.

 Z tohoto úzkého prostoru se lze dostat vchodem, ležícím u archivu, dol? na hradní bašty a do úzkého prostoru mezi hradem a hradbami, který je využíván jako zahrada, jež dává dobré ovoce a odkud je krásný výhled na velkou ?ást údolí. Zdi bašt ješt? prokazují zbytky palisád.

 

   V jižní ?ásti hradebního p?íkopu byl nedaleko ?áste?n? zasypané studny vchod do podzemí ke dv?ma studnám s velmi ?erstvou vodou, avšak už jen jedna studna má v?tší hloubku a dostatek vody. Pon?vadž tento vchod je zasypán, lze se dostat do této ješt? zachovalé chodby, která je zpo?átku pon?kud namáhav? p?ístupná z prot?jší strany od lichtenštejnské v?že, je však t?eba si opat?it sv?tlo, protože vzhledem k úplné tm? v chodb? je nebezpe?í pádu do studny. Jsou tu vid?t celé st?echýly kamenné usazeniny na klenutí chodby, která tak má p?i svitu pochodn? nezvyklý dojem a vzhledem k trvalému chladu a nev?tranému vzduchu neumož?uje delší pobyt.

  

   Jako z?ícenina je pozoruhodná i tzv."Lichtenštejnská v?ž, dnes už jen ?ást své d?ív?jší podoby, se spojovací chodbou do hradu. Jižní strana této v?že má t?i znaky, které byly popisovány na t?etím nádvo?í,tj. znaky P.T. Leopolda  Wilhelma, arcivévody rakouského, administrátora velmistra v Prusku s letopo?tem 1643, dále H.D.O. rytí?e Oswalda z Lichtenštejna a Johanna Wolfganga z Westernachu. Pod t?mito znaky je ?itelný následující nápis vyrytý do kamene:

 

Anno 1643. Nachodem. der. schwedische feind

als dorstensohn. dieses gegenwrtige havs.

eilenburg angerent. aber dar. vor. wider.

ab. gezogen. ist. hiebey. gesetzter. thurm

den 1 iuly an gefancen. vnd. inerhalb 3 wo-

chen. den 22. iuly gebavt. vnd. lichtenstein.

genent. worden. da. stathalter. war. der.

hochwirdig. hochedelgeborn. herr herr av.

gustin oswalt. von lichtenstein. teisch. or

dens. ritter. havs. commethur. aber. der

wohlerwirdig. vndwohledeng born herr

herr I.E.V.Wesrenach. T.O.R.

    

   Tento nápis m?že u?init pon?kud pravd?podobn?jší historku o odtažení Švéd?. Když Švédové pod Bernhardem Torstenssonem obléhali Sovinec a marn? pokoušeli své síly na pevných zdech a state?né posádce, rozhodli se dobýt hrad vyhladov?ním a proto jej co nejpevn?ji obléhali. Hradní posádka se t?mto opat?ením bránila posmíváním, pon?vadž spoléhala na tajné východy, jimiž si mohla opat?ovat nejnutn?jší potraviny, nu a když tehdejší H.D.O. slavil narozeniny nebo jmeniny, poslal prost?ednictvím herolda  švédským obléhajícím oddíl?m trochu pe?ené dr?beže a vína, na což Švédové m?li odpov?d?t: "Jestliže ti tam uvnit? nyní ješt? jedí pe?en? a pijí víno, kdy p?ijde na ?adu teprve hov?zí..." zrušili obležení a za jásotu obležených odtáhli.

    

   Poslední a nejvýznamn?jší narušení "lichtenštejnské v?že" se událo asi p?ed 60 - 70 léty a to ohn?m a od té doby její pusté zdi vzdorují zubu ?asu.

    

   Vcelku byl Sovinec ve své dob? ur?it? d?ležitým a pevným místem a podle zpráv o vzniku hradu, také jedním z nejstarších. Již jeho polohu a ú?elné a sm?lé využití skal, které všude vystupují ze zem? a která se na mnoha místech ty?í proti sob?, dávají této stavb? pevnost, která se po staletí mohla ješt? posilovat.

  

    P?ekrásný pohled poskytuje Sovinec ze severní strany pod "Ko?i?í hlavou". Na západ se otvírá lesnaté a hluboké údolí Valšovského dolu a z výšky hradu poskytuje pohled mnoha sm?ry a oko m?že spo?inout v modravé dáli na p?edh??í ?ech.

   

    Po všechna léta je hrad navšt?vován nejvyššími a vysokými osobnostmi i množstvím cestujících a z?ídka kdy odejde n?kdo z t?chto památných z?ícenin n?mecké rytí?ské síly bez zvláštního zážitku.

------------------------------------------------------

Autor spisku není uveden, jedná se s nejv?tší pravd?podobností o místního u?itele.

 


| Autor: Petr Grambal | Vydáno dne 01. 09. 2008 | 2894 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

webdesign ©2008 Petr Grambal - Inferno Media | contents SOVINEC.INFO není-li uveden zdroj.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server