Hlavní menu
P?ihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

On-line
Neznámý čtenář
HISTORIE

HRAD SOVINEC - ZPRÁVA O TVRZI

Tvrz N?meckých rytí?? na Morav?

K desetiletému jubileu jeho císa?ské a královské výsosti velebnému a jasnému panu arcivévodovi Evženovi velmistrovi

Napsal: Wilhelm Bergman

   Krásná úrodná rovina od Olomouce, která m?že být, v každém sm?ru srovnávána s n?kterou italskou krajinou, je ohrani?ena ze severu sudetskými horami, které se v nízkých kupolích táhnou až po m?sto P?erov a tvo?í hranici mezi Moravou a Slezskem. Od Olomouce až po Šternberk není tato rovina p?erušena žádným pahorkem, ale výše nahoru zvedají se hust? zalesn?né hory, které jsou stále mocn?jší a p?ík?ejší a zavedou turistu do úzkého divoce romantického horského kraje, kde hu?í potoky a skály se zdvihají k nebi.

   Asi 4 míle od Olomouce a 2 míle od Šternberka severovýchodn?, zvedá se na kuželovité ho?e z vápence stará pevnost Sovinec. Málo jen ze západní strany od Markersdorfu, Valšovým dolem viditeln?, p?ekvapí náhle turistu mohutná stavba Sovince na okresní silnici z Dlouhé Lou?ky, p?i dosažení kopce zahaleného do šedého kabátu.

   Okolí, které vy?nívá z východo-západní vy?nívající hory ukryt? ležícího Sovince je vyšší, ponejvíce lesnaté. Tam terasovit? leží Karler a Quargelberg a v jejím st?edu se nachází veliké ložisko vápence s takzvaným vílovým domem nebo též Venusd?m. Byla to velká vy?nívající skála, ve které se nacházela jeskyn?, která už není a podle báje tam byly ubytovány vyšší bytosti.

   Na severní stran? je skála, které se ?íká Uhustein. Z krajního p?evisu, pod kterým te?e lesní potok, se naskytuje pohled na Sovinec divoce romantický a též ukazuje bývalý tajný záchranný východ z hradu pod jménem Ko?i?í hlava, který visí na p?íkré skále a pravd?podobn? vyústí pod hradem v lese. Kdo ale vystav?l tento hrad není známo. Pravd?podobn? na míst? Sovince stál ?ímský kastel. Ukazuje na to geografická poloha Sovince jako hlavní pr?smyk ke Slezsku, kterému se ?íkalo klí? k provincii.

   První zprávy o tvrzi po?ínají rokem 1319 a vlastnil ji moravský rod ze Sovince nebo Eulenberg, protože p?eklad tohoto rodu je: sova - die Eule.

   M?ste?ko a horský hrad v Olomouckém kraji leží a pat?ilo s více vesnicemi k Bruntálu ve Slezsku. V roce 1319 se poprvé objevuje jméno Heinrich von Sovinec, který se soudil s Janem, králem ?ech ve Francii proti Angli?an?m a vyznamenal se v roce 1922, 28. zá?í v bitv? u Mühldorf ve které císa? Fridrich Krásný z Rakouska ztratil proti Ludvíku z Bavor život a tento po dosažení vít?zství, byl na bitevním poli pasován na rytí?e.

   Doklady, jmenují ješt? celou ?adu pán? ze Sovince, kte?í až do konce roku 1570 zastávali vybrané ú?ady. D?jiny nám jmenují ješt? 1556 jednoho Aleše a Jana ze Sovince na Doubravce, jež poslední zem?el v roce 1570 jako poslední potomek známého starého rodu.

   Libmacher uvádí: Sovinec ( P?ovský ze Sovince ) starý panský rod Moravy vede jméno ze Sovince. Po dosažení von Kniebitz ( P?ovice ) se toto odv?tví jmenovalo P?ovský ze Sovince. První známý potomek tohoto rodu je Heinrich ze Sovince jak už bylo d?íve poznamenáno.

   O Woku ze Sovince se zmi?ujeme v roce 1348, zem?el ale kolem roku 1355,1356 Paul ze Sovince, 1407 Ježek, Elex Petr Paul Erhard Wok a Prošek ze Sovince, 1446 Albert ze Sovince, 1480 Jaroslav ze Sovince, 1492 Jan P?ovský ze Sovince vrchní soudce z Moravy, který zd?dil zámek od Woka ze Sovince, po kterém následoval Ježek ( ženatý s Annou z Vrbna ) a ten Sovinec s p?íslušnými d?dinami 1545 prodal. Kniebitz p?ivedl d?di?nou dceru Alexe z Kunststadtu a Otaslavic - Kláru - jejímu shora jmenovanému manželu Paulu ze Sovince, 1409 se z?ekli sourozenci Paul, Alex, Petr, Erhard, Wok a Prošek ze Sovince veškerých nárok? na Kniebitz ve prosp?ch svého bratra Ješka / Jan a tento se z?ekl Sovince a p?ijal jméno P?ovský ze Sovince.

   1457 se zjeví na Kniebitz Hynek P?ovský ze Sovince, jehož synové Christoph,Sigmund a Georg 1531 Kniebitz prodali. Mimi Kniebitz a panství Sovince jim ješt? pat?ilo: Doubravice, N?m?ice, Kuni?ky, Chropin, Zá??ice, Žalkovice, B?est a Bocho? 1418 - 1528. N?mecká Husová 1451 - 1535. Ješov, Veliké Senice, Lipník, Bolelouc, Ratajev. Rod zmizel 1570 s Johannem ze Sovince-Daubrawitz. Popis erbu: je p?len, vp?edu ?erven? bez obrazu, vzadu ve st?íb?e t?i ?erné šikmé ?áry, naho?e dva rohy ?erveno-st?íbro a ?erno-st?íbro.

   P?i opravách v roce 1807 na tvrzi Sovinec bylo nalezeno více kamen? s odznaky starých držitel? rodu ze Sovince: a) p?len vp?edu p?tkrát d?len šikmo,vzadu bez obrazu, dva rohy, b) p?len, vp?edu bez obrazu, vzadu t?i pravé šikmé pásy a dva rohy.

   Nyní pokra?uji v d?jinách d?ív?jších majitel? Sovince. Panství Sovinec p?išlo Christufu z Boskowitz, kterému Ješek P?ovský ze Sovince toto zpustošené panství prodal a tento rod tam n?jaký ?as z?stal. Též postavil proti severu budovu o t?ech poschodích, tehdejší kancelá?ské objekty Sovince,  kde ješt? v  dolních místnostech se nachází znak z     Boskowitz ( 1848 ) a prodal panství i d?dinu Pinkaute, 2 vysoké pece a lom ve Friedlant? a Horní Dlouhou Lou?ku a chmelové zahrady, Johannu z Boskowitz, Laurenu Edlerovi ze Stawenitz, který Sovinec v roce 1585 rozší?il o byt, (1848) a který obroubil vrata krásnými Moletánskými kvádry, kde je též upevn?n znak. Po jeho smrti jej zd?dila jeho dcera Anna, která byla vdána za Jana Kobylku z Kobyly a p?ijala jej do své správy 1598. On byl bohabojný muž a postavil na tomto panství n?kolik kostel?, mimo jiné v Ji?íkov? a v Pasekách. V Pasekách se nachází hrobní kámen jednoho pána z Hradschan a Klimstein. Tento náhrobní kámen ukazuje vzp?ímenou postavu rytí?e s obnaženou hlavou, kterážto ozdoba leží u levé nohy se znaky asi - von Hradschan a Klimstein - po obou stranách. Rámec nese ?eský nápis následovn? p?eložen do n?m?iny.

   V roce 1589 v sobotu sv. Št?pána zesnul v Pánu rozený Wladik Diwisch z Hradschan a Klimstein a na dvo?e v m?stském Kostelci. Všemohoucí B?h mu dej radostné vzk?íšení, Amen.

   Jak Jan Kobylka z Kobyly byl svou ženou 1599 vzat do spolumajitelství, pak se též jmenoval ze Sovince. P?i jeho panování na Sovinci vypukl známá ?esko-moravská revoluce, která sice byla vít?zstvím císa?e Ferdinanda II. na Bílé Ho?e u Prahy ukon?ena, ale byla d?vodem k t?icetileté válce. V ?echách a na Morav? se ustanovila prošet?ující komise, která m?la zjistit ty šlechtice, kte?í se zú?astnili tohoto povstání. Po?et t?chto nebyl malý, vzešel z toho rozsudek, že n?kte?í životem, jiní nevolností a ti ostatní byli zbaveni majetku. Mezi ty pat?il též majitel Sovince a proto propadlo panství i ostatní panství, která k tomu náležela a m?sta dle císa?ského dekretu z Vídn? 15. b?ezna 1622 knížeti Carlu z Lichtensteinu, kdežto Sovinec z tohoto dekretu byl vyškrtnut, pon?vadž p?i d?kladné prov?rce, panství, respektive jeho majitel byl nevinný - byl kníže Carl z Lichtensteinu odškodn?n jiným panstvím a Sovinec byl vrácen svému majiteli Kobylkovi ze Sovince. Tento prodal panství 18. ledna 1623 arcivévodovi z Rakouska a velmistrovi n?meckého ?ádu Carl Franz pro jeho ?ád za 200000,-fl.(tehdejší m?na). Ten také v roce 1629 koupil vesnici Horní a Dolní Sokolov ( Eichen und Salbnus ) od Jana Kawana z Bugra za 28000,-fl. a tyto dv? panství spojil.

   Po p?evzetí panství Sovince ?ádem n?meckých rytí?? nastala d?ležitá epocha v událostech tehdejší doby, která jak v d?jinách naší ot?iny, tak v d?jinách Sovince je poznamenána krvavou tužkou a nám vyvstávají p?ed o?ima hrozné scény z t?icetileté války, která krut? postihla i Sovinec. A?koliv pluky Švéd? na vlastním poli takzvaném t?icetileté války již bojovaly delší dobu a zaznamenaly n?kolik vít?zství, z?stala Morava od t?chto nežádoucích host? uchrán?na. Zprávy t?chto bojovník? a jejich ?iny nenechaly na pochybách, co by se stalo, kdyby dorazili až na Sovinec, proto se chystaly r?zné p?ípravy na obranu. Z tohoto d?vodu na?ídil tehdejší velmistr pan arcivévoda Leopold Wilém opevn?ní Sovince opravit a p?istavil tam n?kolik novostaveb, ?ímž hrad hodn? rozší?il. Sou?asn? byl jmenován jako poru?ík state?ný ?ádový držitel m?sta Bruntálu Augustin Oswald z Lichtensteinu.

   Vrata siln? pobitá železem s padacím mostem chránila vchod do tvrze, jehož fronta byla vysoká masivní ze?, která obsahovala st?elnice, které byly zakon?eny na východní stran? vysokou velikou v?ží a tato pro osazenstvo tvo?ila nejsiln?jší posici.

   Aby se mohli lépe bránit, rozd?lili v zámku všechny v?tší místnosti v menší hlavn? proti hlavnímu vchodu, hradní zdi obtáhli palisádou, naplnili sklady proviantem a vále?nými pot?ebami a byly na?ízené no?ní hlídací ohn?, aby v p?ípad? rychlého vpádu nep?ítele bylo alarmováno obyvatelstvo. Takhle p?ipraven, o?ekával se p?íjezd Švéd?.

   Jelikož se jim doposud stále da?ilo proniknout dop?edu, stáli kone?n? po zabrání Bruntálu na panské hranici Sovince. Jejich hordy se rozší?ily ve velikých proudech, na panská t?lesa lidé p?ed nimi prchali hr?zou a strachem. Obyvatelé vesnice vzali dobytek a jiné v?ci a prchali do les?, o ?emž dodnes je dokument ( v archívu v Bruntále ) z 10. ?ervna 1642, který napsal sovinecký hejtman Jan Höpper von Abersbach. Je to zpráva ?ádovému držiteli m?sta Augustinu Oswaldovi z Lichtensteinu, jak Švédové plenili. Aby se Sovinec dostate?n? mohl bránit p?i útoku, p?ivolali 6. prosince 1642 kompanii dragoun?. K tomuto ú?elu museli dodat obyvatelé r?zných obcí sedla a kon?. Tímto bylo osazenstvo Sovince zna?n? posíleno a pokus Švéd? tvrz dobýt, nenechal na sebe dlouho ?ekat. V ?ervenci p?itáhli p?ed hrad, aby ho vzali útokem, byli ale nuceni pro state?nou obranu zase odtáhnout. Zpráva o tom jak Švédové se pokusili o první nátlak byla v kamenu na Lichtensteinské v?ži. Jelikož mimo tohoto nápisu na v?ži se nenacházejí žádná jiná data, která by nám vypráv?la o prvním útoku na Sovinec, usuzuje se, že jen malý díl švédských vojsk se pokusil prorazit.

   Ale už 13. zá?í 1643 objevil se známý švédský vejvoda Torstenson osobn?, skoro s celým vojskem p?ed tvrzí, aby ji obsadil. Z?ídil baterie na prot?jších kopcích a sám odpálil 22. zá?í 229 st?el z kanón? na hrad, tenkrát brán?ný Oswaldem z Lichtensteinu. T?iat?icet dní ležel Torstenson se svojí armádou p?ed Sovincem. 1000 devítikilových koulí odpálil na mohutné zdivo, 200 granát?, ponejvíce 2q váhy odpálené p?es zámecké budovy a severní strana byla podkopána horníky, až po dvouhodinové bitv?, kdy Torstenson už po?tvrté vyzval ke kapitulaci, tato posádka kapitulovala pro nedostatek vody a munice. Kladli si však podmínku, aby s voln? vlajícím praporem mohli odtáhnout a mohli si vzít sebou veškeré zásoby.

   Nejkrásn?jší d?kaz poslušnosti dává Lichtenstein se svoji state?nou posádkou, což ho oprav?uje sv??ené mu místo tak dlouho obhájit, jak lidská síla toho dokázala. Proto také tato state?ná obrana Sovince n?meckým rytí?em z?stane navždy listem v d?jinách Rakouska i když jejich kosti jsou dávno rozmeteny po sv?t?, ale silné zdi hradu Sovince jsou toho d?kazem dodnes.

   Když posádka opustila hrad, Švédové si jej p?ivlastnili 26.zá?í 1643 a z?stali tam do roku 1648, kdy byl uzav?en mír. P?esné datum, kdy Švédové opustili hrad se nedá zjistit. ?ádový m?stský držitel Augustin Oswald von Lichtenstein vzal hrad zase do vlastnictví a novému zámeckému hejtmanovu rozkázal zámek opravit do p?vodnímu stavu Sovinec dne 9.?ervence 1650. Není nezajímavé zde poznamenat, které místnosti v rozsáhlém hrad? z?staly zachovány. K tomu ú?elu je zde seznam z roku 1675 - pokoj vedle velké jídelny, horní veliká jídelna, pokoje pana státního držitele, horní p?edsí?, komora vedle staré jídelny, 2 obrazy Mariánské, Christus a Nikodeus Arcivévody Maximiliána, dále spodní pokoj státního držitele s obrazem arcivévody Carla, pak p?edstava Christa s Pilátem, pokoj nad Hejtmanem, nový pokoj, pokojí?ek nad novou kuchyní, horní pokoj, kancelá? s postranními pokoji, nízký pokoj, pokojí?ek nad kuchyní, pokoj na prádlo a 7 dalších pokoj?. V hlída?ov? byt? bylo 6 železných kruh? na krk ve zdi p?ipevn?né, t?i s pérem a t?i bez péra, dále kr?ní a ru?ní pouta. Pak m?l Sovinec ješt? n?kolik pokojl menších, komory, chlévy a sklepy dle protokolu ze dne 7.?íjna 1676.

   Chci se ale vrátit dále k pronásledování našich d?jin kolem Sovince, a?koliv po?átkem 18.století pramen v?d?ní ohledn? tohoto hradu zaniká pravd?podobn? proto, že se nic podstatného neudálo a nebo že se nikdo nenamáhal n?co napsat. Proto nechám další d?ní kolem hradu a m?ste?ka Sovince chronologicky následovat.

   16.?ervence 1707 koupil Dolní Dlouhou Lou?ku tehdejší administrátor n?meckých rytí?? hrab? Franz Ludwig za 95 000 fl.rýn., dále prošlo mnoho vále?ných obyvatel z Prozské války 1746. Jmenovaní byli na m?ste?ko Sovinec rozd?leni, povolení trh? císa?ovnou Marií Theresií z Vídn? 1.srpna 1770, dále ude?il blesk do vysoké v?že 16.dubna 1784, tato zho?ela do základ? a hrad byl zbaven krásného rozhledu po okolí. Zárove? muselo být zbouráno horní poschodí, které bylo z bitvy se Švédy zna?n? poškozeno a tím ztratil na kráse i vzhled hradu.

   Hrad Sovinec byl v tom ?ase sídlem ú?edník? ?ádu N?meckých rytí?? a tím také m?ste?ko vzkvétalo. Roku 1810 bylo sídlo ú?edník? p?eloženo do blízké  Dlouhé Lou?ky a sovinec za?al chátrat. ?ásti byly prodány i za boura?ky. Také jako stavební materiál pro novostavby. O tento krásný hrad zmizel veškerý zájem.

   Tu se rozhodla výsost, arcivévoda Max Josef, velmistr v t?icátých letech hrad zachránit p?ed úplným zni?ením. Rozkázal roku 1837 vše odkoupit zp?t a opravit. Byl tak z?ízen kn?žský seminá? a v rytí?ském sále byla zbudována domovní kaple. Nový trakt na jižní stran? vd??í této dob? zbudování. Jak dlouho tam kn?žský seminá? byl není známo.

   Kone?n? na podzim roku 1837 nastal veselý život ve starých místnostech. Nast?hovala se tam lesnická škola Moravsko-slezská. Dne 1.?íjna 1867 byla slavnostn? otev?ena a nesla daleko jméno Sovinec. Vyšlo z ní mnoho state?ných myslivc?, kte?í si rádi vzpomenou na krásná léta studií v tomto hrad?. Asi po t?icetiletém trvání na podzim roku 1896 byla tato lesnická škola zrušena. Hrad byl zase opušt?n.

   Od roku 1897 p?išel starý hrad do majetku vysoce váženému velmistru Evženovi, který byl znám svým smyslem pro kulturu. Nov? adoptoval hrad a sám trávil tam dovolenou. A? tento hrad pod jeho vedením vzkvete zase ve své nádhe?e tak, jako starý hrad Marienburg v Prusku.

   V roce 1904 byly kolem Sovince ud?lány r?zné výkopy, které pohled na hrad úpln? zm?nily. P?i této p?íležitosti byl nalezen náhrobní kámen na jednom míst?, kde ješt? p?ed vpádem na tvrz Torstensonem stála malá kapli?ka a h?bitov. Dle nápisu na náhrobním kamenu zakrýval tento kámen hrob dcerušky tehdejšího hrab?te ze Sovince jménem Fáber a tento kámen nese i jeho znak.

   Dle sd?lení nyn?jšího hejtmana Paula Ruffa se do dnešního dne hrad samostatn? už nep?estavoval, ale místnsoti byly za?ízeny a hrad nyní má tyto obytné místnosti: 4 knížecí pokoje, t?i kavalírské pokoje, knihovna, zbrojnice,  pak dalších 28 pokoj? a místnost pro kapli?ku  (neza?ízenou).

   Prohlídka tvrze je dle sd?lení shora jmenovaného hejtmana dovolena po p?edcházející p?ihlášce. Jelikož o nyn?jším vybavení místností není nikde zmínka, musel jsem se spokojit se stavem, který byl udán v dob?, kdy tam byla lesnická škola (1896), z jednoho ?ísla lesnických novin z roku 1896. Jelikož se v hrad? do dnešního dne nic nezm?nilo, bude m?j popis sloužit jako pomoc p?i prohlídce.

   Když sledujeme cestu v m?ste?ku Sovinci, odbo?uje tato vlevo ze silnice, p?ijdeme k hlavní brán? hradu a tato silnice spojuje 7 hradních vrat mezi sebou. Hlavní vrata, kdysi dostupná jen padacím mostem, kam vstupujeme, jsou stejná jako ostatní vrata z písku v renesa?ním stylu stav?na a naho?e na oblouku jsou dva erby dob?e viditelné., vytesané v kmeni, vlevo n?meckého ?ádového rytí?e Georga Wilhelma von Elkertshausen, též zván jako Klüppel, a vpravo n?meckého ?ádového rytí?e Egolfa von Westernach a rok 1632. Uprost?ed ukazuje erb n?mecké rytí?e. Po pravé stran? hlavních vrat ukryta ve k?oví jsou malá vrátka v široké zdi. Je to cesta pro p?šáka do hradu. Levou stranu hlavních vrat ukon?uje venkovní opevn?ní a hradní p?íkop. V prvním dvo?e, který je tvo?en z jedné strany bytem pana správce hradu a z druhé strany zdí, jsou ?áste?n? zbo?ené obrany a druhá vrata porostlá vínem. Naho?e vidíme vytesán v kameni erb velmistrovského statkového administrátora Johanna Gaspara s letopo?tem 1640. Vnit?ek dvora je posázen stromy a ke?i a vraty vidíme t?i další nádvo?í, která leží za sebou do kopce. Když vstoupíme do p?íštího dvorce, jdeme kolem dvou malých zahrádek a naskytne se nám krásný pohled na t?etí nádvo?í a nádherná vrata v renesa?ním stylu. Na oblouku vrat je lví hlava s otev?enou tlamou, ve které má kruh a letopo?et 1583. Po levé stran? t?chto vrat jsou dva dob?e uchované erby, jeden prvního majitele ze Sovinece (Eulenburg) a druhý z rodu horník? von Stiawenitz. Hradní trakt, který se nachází nad t?mito vraty je byt výb?r?ího a je to jednopatrová dlouhá masivní budova, ze které okna jedné strany ústí do t?etího dvora. Z této vyhlídky vidíme p?íkrou skálu asi 15 m porostlou b?e?tanem. Divoké víno, které sahá až do prvního patra, zdobí vpravo budovu, která ukon?í vrata tohoto dvora.

   Dáme se uli?kou vlevo, kolem hospodá?ských budov a p?íkrých skal kolem dvora, který byl až do roku 1885 uzav?en, po hlavní cest?. P?ijdeme kolem malé zahrádky k jednopatrové budov?, kterou zdobí t?i erb a sice: arcivévody Leopolda Wilhelma, arcivévody z Rakouska, kvadjutora n?meckého ?ádu a ?ádového rytí?e z Klüppel a z Westernach s letopo?tem 1641. Je to silná stavba, která uzavírá nejstarší hradní díl a v minulosti asi tvo?ila hlavní vchod do hradu. V této stavb? se nachází malá nízká budova jménem kaprálská místnost, která asi kdysi sloužila pro byt hlída?e. Na budovu se napojuje po severní stran? veliké zdivo nazvané St.Georgs-Bastei, což je dnes jako zahrádka. Když projdeme gotickou branou, p?ijdeme na vysokou baštu, ze které po pravé stran? je nádherná vyhlídka na Uhustein a na severovýchodn? se táhnoucí lesnaté údolí. Zde vy?nívají dva vysoké obranné body nazvány pustevna (asi nazvána po posledním tam bydlícím Josefu Höchstmanu, což je datováno z 12.?ervence 1781). Dnes jej zdobí zahrada. Potom p?ijde Ko?i?í hlava, ze kterého jak už bylo uvedeno, vyústí tajná chodba z hradu.  

   Asi 20 m zdivo, dnes už hodn? zbo?ené, na kterém se zdvihá 3 poscho?ová budova starého hradního traktu, dává hradu divoce romantický vzhled. Po levé stran? vystupuje mechem porostlá skála, která je obklopena zahrádkou a vysázenými stromy a z ní se ty?í k nebi stará v?ž obklopená zbytky starého zdiva, z n?hož roste divoký bez. Pod místem shora uvedeným, vysázeným stromy, se nachází ve skále tzv. mu?írna. Je tak i dnes ješt? nazvána. Úzká cesta vede kolem této mu?írny do pokoje nad vraty této brány.

   Po mírn? p?íkrém svahu se dostaneme do pánského hradu, do kterého vstupujeme gotickým portálem. Zde vidíme ve špi?atém oblouku dva erby už hodn? zv?tralé pán? ze Sovince, tehdejších majitel? hradu. Jsou to nejstarší erby, které na hrad? nalézáme. Na tehdejší dobu bylo zvykem nosit takové erby. Za vraty po obou stranách se nacházejí lavice na sezení a polštá? halapartna poukazuje na to, že zde kdysi stála hradní v?ž. Také se zde nachází d?ev?né schodišt? vedoucí do staré ?ásti hradu. V t?chto místnostech hradu, které dávají krásný výhled k severo-východu a západu, byli ješt? roku 1896 ubytování studenti lesnické školy. Jsou to místnosti velmi zajímavé a každá místnost má jiné velikosti oken, n?která jsou zam?ížovaná. Zde se naskytne návšt?vníku bohaté pole vzpomínek na dávno zašlé ?asy, kdy ješt? rytí?i procházeli místností a z oken st?íleli, když se jednalo o zahnání nep?ítele.

   Z tohoto schodišt? vede cesta cesta do um?le v kameni vytesaných dví?ek v rané gotice provedených a tato cesta vede do zahrady naho?e hradního kopce. Zde vy?nívá stará kulatá v?ž, ze které kdysi vlála vlajka n?meckých rytí?? a byl z takové výšky krásný výhled po kraji. Jak už bylo ?e?eno, vrch této v?že vyho?el, když tam ude?il blesk, takže v?ž se musela snížit. Na v?ž se posadila kuželovitá st?echa a byla tam dána v?trová vlaje?ka a ty? na vlajku, která je ješt? dnes viditelná. Staré zbytky zdí, které se opírají o v?ž p?ipomínají starou zbrojnici a mlýn, tehdy pohán?ný voly, též kapli?ku, kterou ale Švédové, když hrad zabrali, prom?nili v protestantskou modlitebnu. Pozd?ji to bylo úpln? zbouráno. Zde se také nachází ty 3 erby, které teprve v padesáti letech byly sem p?eneseny a byly z jedn?ch zbo?ených vrat. Vra?me se do schodišt?, projdeme krásnými gotickými dví?ky, dáme se vlevo a p?ijdeme chodbou, jejíž okna vedou do horního dvora, do traktu západn? ležícího, který d?íve sloužil jako museum tehdejší lesnické školy. Na tento trakt se napojuje jižn? od tohoto dvora nejsiln?jší díl starého hradu s pokoji tehdejších bydlících hradních pán?. Dvoumetrové zdi d?lí tyto místnosti od sebe. Až roku 1784 nacházely se na tomto traktu v druhém poschodí takzvané knížecí sály. Toto poschodí ale muselo být zbouráno, protože bylo hodn? zchátralé. V p?ízemí této stavby byl pokoj pro pacholky, který ale pozd?ji byl p?em?n?n v kapli, dnes je z toho kuchy?. Touto kuchyní vstoupíme zase naproti vrat?m kde jsme vstoupili do vnit?ního hradního místa.

   Do tohoto dvora též hledí malá v?ž, která je obrostlá stromy, ke?i a kv?tinami. Sotva viditelný je vchod do sklepa ve skále pod v?ží. Tekoucí studn? naplní velký reservátor, což bylo po?ízeno  asi kv?li ohni. V jižním kout? vpravo vidíme divokým vínem hust? porostlá vrata, vlastn? oblouk, který vede do b?e??anového dvora. V tomto dvo?e jsou zdiva hust? obrostlá b?e??anem, proto ten název. Cesta vede k novému traktu, kde je zdivo, které podpírá v?ž a kde skála uzavírá dv? budovy nad vraty.

   Kdybychom prošli dlouhými vraty tohoto dvora, která leží naproti, mohlo by se vejít do sedmé a t?etí místnosti tohoto hradního traktu. My se ale ubereme v prvním oblouku vpravo se nacházejícími dve?mi a p?ijdeme do nového traktu. Tento díl není pro svoji škatulkovitou podobu žádnou zvláštností. Zrovna tak vnit?ek budovy. Budova je dvouposcho?ová. My jsme ze dvora hned vstoupili do prvního patra, p?jdeme dlouhou úzkou chodbou, která byla po dobu lesnické školy zdobena helmami, koulemi z kanón? a p?ijdeme do místnosti takzvané kancelá?e a dále ješt? do 4 ?tverhranných místností kolem staré v?že zvané archiv.

   Krátké to?ité schodišt? nás zavede do krásného rytí?ského sálu, který po dobu lesnické školy byl použit jako posluchárna. Tato p?ekrásná místnost z celého hradu nejlépe udržovaná, je šestihranná, což se už z venku pozná. Sedm velikých, kamenem obroubených okenných otvor?, dávají dostatek sv?tla této místnosti a krásnou vyhlídku na m?ste?ko Sovinec, na silnici vedoucí ke Šternberku a východn? na kostel ve ?ty?icátých letech italským stylem postavený a na hradní zdi, které jsme už navštívili.

   Zachovalá, z pískového kamene vypracovaná zadní st?na komínu, která nese erb tehdejšího ?ádového administrátora Johanna Kaspara von Stadion a ?ádového rytí?e Klüppela von Elkershausen, slouží místnosti jako ozdoba. Bohužel je tento erb jako i jiné freskové malby v hrad? p?emalován, což je politování hodné. Místnost má lunety nad okny a podlaha je pokryta osmihrannými kamennými deskami. Pod nimi byla kdysi schována zásoba vína pro rytí?e. Když se nyní zase vrátíme na chodbu a vyjdeme n?kolik vlevo položených schod?, dostaneme se do druhého patra nového traktu, které je zrovna tak rozd?leno jako poschodí první, což už je nám známo.

   Pak vstoupíme do p?ízemí, kde se nachází veliký sál a dva kabinety. Z poslední místnosti v druhém poschodí, tam kde se p?ipojuje stará ?ást hradu, m?žeme vystoupit na vysoký altán, který stojí na vysokém silném podstavci.

   Krásné zahrady obklopují z jihu, východu a západu tuto krásnou vyhlídku. U našich nohou v hloubce asi 30 m podél hradní fronty, táhne se hradní p?íkop, dnes krásný park se stínem, ve kterém se zvedá skála, která hrad nese. Masivní zbytky zdiva, které tvo?ily asi ze? kolem dokola, hrani?í s ?adou domk?, kterým se ?íkalo "Sedm knížat".To je nejstarší ?ást hradu a m?ste?ka a tvo?í krásný vzhled.

   Naproti je vid?t poz?statek ze 17. století postavená v?ž Lichtensteinská, která už je rozpadlá a rostou v ní stromy jako smrky a jiné.

   Ukon?ili jsme naši procházku hradem a m?žeme po vzestupu d?ív?jšími dvory vyjít z tvrze hlavním vchodem , kudy jsme p?išli. Každému, kdo jednou vid?l mohutnou stavbu hradu, z?stane vzpomínka nezapomenutelná a jist? ho popadne lítost, že tyto památky dávných p?edk? z?stanou na pospas zni?ení. Pro ty, kte?í hrad cht?jí navštívit, jede z Olomouce vlak do Šternberka za 1 1/4 hodiny a odtamtud 2 1/2 hodiny cesty poštovním vozem, který nás zaveze do m?ste?ka Sovince. Toto m?ste?ko by bylo pro svoji zdravou polohu krásné místo pro rekreaci, bohužel dle sd?lení starosty chybí místa pro ubytování, nebo? se tam nachází jen dva hostince. Možná, že tyto ?ádky dají podn?t n?jakému podnikateli, aby tomuto stavu odpomohl. Též na severní stran? Sovince je krásná divoce romantická krajina, která je hodna, aby si tam každý odpo?al. V blízkosti je náboženská osada T?chanov ( Zechán ), odkud se táhne, p?ík?e lesem porostlý, lán  do údolí s loukami, na jehož konci si d?lá cestu divoká ?eka, která ústí do Perkánského potoku. Ve skále zúženou stezkou se dostaneme, sice zt?žka, ale pro podnikavého turistu je to p?íjemná procházka, k vodopádu, který leží mezi vesnicí Pirku a Rešov. Je to Rešovský vodopád  a je to nejkrásn?jší míste?ko celého okolí, P?íkrá vysoká skála vezme zde na svá bedra potok a pustí ho trychtý?ovitým otvorem s velikým hlukem n?kolik mil vysoko v podob? polokruhu, h?motn? do spodní nádrže. Tato hluboká nádrž je ?ty?hranná a je obklopena velikými kamennými kvádry, ze kterých je divadlo vodopádu pohodln? vid?t. Níže dole tvo?í tento potok druhý vodopád, ovšem menší a tens e ?íne do ?erné propasti. Uprost?šed této skály vede úzká stezka nahoru, odkud je krásný rozhled na prot?jší skálu "Uhustein". Za touto skálou zvedá se vysoká hora, na jejímž vrcholu jsou kameny narovnány nad sebou tak, že se to podobá zbo?enému hradu velikého rozsahu a báje vykládá, že je to zakletý zámek, kde chodí strašidla a víly a že tam jsou zakletí princové, že jsou tam zakopány veliké poklady. Asi p?l hodiny cesty cesty odtamtud stál na p?íkré skále hrad, dnes zbo?enisko, zvaný Stralek, který pat?il rodu téhož jména. Tento rod už dávno vym?el a dnes už na tomto míst? není nic, co by na tento hrad p?ipomínalo. Pak jde se dále  k Hornímu m?stu a dále k východn? ležící vesnici Janovice, odkud se zvedají vysoké hory.

Tím uzav?eme popis blízkého okolí Sovince. Byla to velice t?žká úloha, sehnat materiál k tomuto výkladu o d?jinách Sovince, protože vyobrazení jednotlivých ?ásti jsem jen velmi zt?žka sehnal.

   P?ál bych si, aby tento popis o staré tvrzi p?isp?l k tomu, aby se na hrad nikdy nezapom?lo a lou?ím se tímto se ?tená?em, který sledoval výklad d?jin bohatého osudu starého hradu Sovinec až sem.


| Autor: Petr Grambal | Vydáno dne 01. 09. 2008 | 3038 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

webdesign ©2008 Petr Grambal - Inferno Media | contents SOVINEC.INFO není-li uveden zdroj.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server