Hlavní menu
P?ihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

On-line
Neznámý čtenář
HISTORIE

SOVINEC - Eduard Hölzel 1860



   Mezi ?etnými pozoruhodnými body na Morav? zabírá hrad Sovinec, co se tý?e scenerie blízkého okolí a též pro historickou d?raznost, významné místo. Leží u frekventované silnice a p?esto je schovám v polovysokých Moravských lesích. Všeobecn? je hrad i vesnice Sovinec málo znám, jen pro obyvatele blízkého okolí. Leží tiše a opušt?n v osam?lém lesním údolí a p?ešlo tam jen málo lidí, kte?í by mohli vykládat o tichu a kráse, o bolestech a velikých ?inech, kterém p?ed ?asem pohnuly lidskou myslí. Nyní je to už jen tradice, která se sotva vy?te z list? archív?. Hrad Sovinec leží, nehled? na n?které opravy jako oprava st?echy, v troskách, tak jako mnohé jiné pyšné hrady v Rakousku a na Rýn?. Co zachránil zub ?asu, je zpustošeno a zasypáno násilnými ?iny, které p?edem rozhodovaly o osudu národ?. Tak stojí nyní jako z?ícenina, která se dívá z vysoké skály do hlubin les? na daleko se táhnoucí rovinu jihozápadn?, lidmi neobydlenou. Je úto?išt?m zví?at, která se vyhýbají sv?tlu, a obr?stá r?znými ke?i, které na zbytcích zdiva i v prázdných oknech bujn? rostou. Po dobrých silnicích se lehko dostaneme p?es Dlouhou Lou?ku. Vesnice tato je skute?n? velmi dlouhá a leží ješt? v rovin?. Zde je vše, pro dobrou p?du a pro starostlivost sedláka, jako v zahrad?. K severu a k západu se táhnou lesy a v pozadí se svítí sv?tlá stavení odlehlejších vesnic. Silnice vede dále na sever do kopce, až se dostaneme na horu, kde vidíme Sovineckou rokli se z?íceninou a sm?rem na jih se rozprostírá krásná a bohatá rovina. Cesta vede dále severním sm?rem a rovina se jižn? ztrácí. Brzy vidíme n?kolik málo domk? ze Sovince, které sice cestujícímu neposkytnou žádné ubytování, ale p?ece sta?í na odpo?inek po n?kolik hodin. Když necháme hrad ješt? ležet stranou, dostaneme se sotva ?tvrt hodiny cesty na místo odkud malí? ud?lal tento velice povedený obraz. Zde se ukazuje hrad a v pozadí je jedlový les. Když odejdeme n?kolik krok? od tohoto místa, je vid?t bílý kostelí?ek s kopulí. Není to ovšem je jediné místo odkud je na hrad tak krásný pohled. Obejdeme-li hrad severn? a sestoupíme do údolí až k pot??ku, vidíme z?íceninu vysoko mezi jedlemi ty?ícími se k nebi. Vše kolem je na vysoké skále. Z tohoto místa ke vid?t opevn?ní a každý si m?že p?edstavit obtíže a nebezpe?í, kterým tenkrát byly vystaveni obléhatelé hradu. Je tu velký klid a je slyšet jen šumot pot??k?. P?da kolem Sovince  je sice t?žko obd?lávatelná pon?vadž strán? jsou p?íkré, ale úroda se vždy vyda?í. Klima je sice již trochu drsné, ale za to je tu vody dost, a proto vše dob?e roste. Tak p?itažlivé jako okolí hradu Sovince jsou báje a pov?sti tohoto hradu. Tak nap?íklad se vypráví, že na hrad? sídlil bratr Pontia Piláta, nebo že v dob? Krista byli hrad? Sovince, Rábensteinu a Straleku brat?i, z nichž první snad byl v Jeruzalém? p?i uk?ižování Ježíše. Když tuto pov?st p?ejdeme, nacházíme ve z?íceninách hradu nápis, který má znak Sovince vyzna?en a rok 1107. Pravá událost za?íná ovšem teprve 212 let pozd?ji kolem roku 1319. V této dob? byl jmenován majitelem hradu Heinrich ze Sovince. tento bojoval v roce 1322 s vojskem ?eského krále Jana a vyznamenal se v bitv? 28.zá?í u Mühldorfu. Císa? Ludvík von Baiern ho ješt? na bojišti pasoval na rytí?e. Mnoho bohatých a mocných potomk? Henricha ze Sovince m?lo v 15. a 16. století vliv na událost zem?. A? Jessek Pinowský ze Sovince prodal od moravských bratr? zpustošený statek v roce 1545 Johannu z Boskowitz, který jej zase prodal Laurencu Eder von Stiawenitz. Tento daroval hrad své dce?i Ann?, která byla provdána za Johana Kobylku z Kobyly. tento Johann Kobylka prodal 15.ledna 1623 hrad Sovinec s celým panstvím arcivévodovi z Rakouska Carlu Franzovi, velmistrovi ?ádu n?meckých rytí??, za 200 000 moravských zlatých. Od této doby vše z?stalo u tohoto ?ádu. Když roku 1643 ?ádili Švédové v okolí, usadil se Leonhard Torstenson po dobytí Olomouce a Uni?ova p?ed Sovince, kde vytrval 4 týdny. Nakonec hrad vydal state?ný obránce Augustin Oswald von Lichtenstein pod podmínkou, že všichni mohou voln? odejít. Švédové na hrad hodili 1000 ks koulí, 200 ks granát?, ztratili 800 muž? a dostali hrad až když p?edhradí bylo rozbouráno a to 27.zá?í 1643.

   Veliké náklady stálo obležení, tak nap?íklad na pen?zích 43 408 zlatých, 277 000 liberek masa,  555 000 liberek chleba a 13 194 m??ic ovsa. Aby tyto ?ástky mohly být sehnány, museli p?isp?t obce Rabenstein, Wiesenberg, Ullersdorf, Schönberg a Dlouhá Lou?ka. Co ješt? z?stalo v hrad? nepoškozeno, ukradli Švédové nebo to zni?ili. Po vyhlášení míru u Münsteru se vyst?hovali. Od této doby ztratil hrad na vážnosti a nebyl už vystaven úpln?. Hrad z?stal dále majetkem ?ádu N?meckých rytí?? a ti m?li starost zase jej  v jednotlivých dílech vystavit. Když ale byly ú?ady p?est?hovány do Dlouhé Lou?ky, odpadly i tyto starosti a hrad upadal ?ím dal tím více. Za to, co se dále s hradem bude dít a co se plánuje, je co pod?kovat císa?ské výsosti, velmistru Maximiliánovi Josefovi, který byl v roce 1837 zvolen velmistrem. Tento se rozhodl, že celou z?íceninu hradu opraví, aby tak bylo zabrán?no úplnému zni?ení.


| Autor: Petr Grambal | Vydáno dne 01. 09. 2008 | 2183 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

webdesign ©2008 Petr Grambal - Inferno Media | contents SOVINEC.INFO není-li uveden zdroj.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server